Ekonomika Ruska

Tento článek potřebuje aktualizaci, neboť obsahuje zastaralé informace.

Můžete Wikipedii pomoci tím, že ho vylepšíte, aby odrážel aktuální stav a nedávné události. Podívejte se též na diskusní stránku, zda tam nejsou náměty k doplnění. Historické informace nemažte, raději je převeďte do minulého času a případně přesuňte do části článku věnované dějinám.

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Ekonomika Ruska
Pohled na centrum Moskva-City
Pořadí	HDP 6. místo (PPP) / 12. místo (nominálně)
Měna	Ruský rubl (RUB, ₽)
Fiskální období	kalendářní rok
Obchodní organizace	WTO, SNS, BRICS, GECF, APEC, EAEU, G20 a další
Statistické údaje
Populace	▬ 146 749 000 (2020)[1]
HDP	1 560 miliard USD (nominálně - 2017) 3 938 miliard USD (PPP - 2017) [2]
Změna HDP	▲ 1,3% (2019) [3]
HDP na obyvatele	10 608 USD (nominálně) [4] 27 899 USD (PPP) [5]
HDP podle sektorů	zemědělství: 4,7 % průmysl: 32,4 % služby: 62,3 % (odhad 2017)
Inflace (CPI)	2,5% (2017)[6]
Míra chudoby	13,4 % (2015)
Pracovní síla	76,5 mil. (odhad 2017) [7]
Pracovní síla podle sektorů	zemědělství: 9,4% průmysl: 27,6% služby: 63%
Nezaměstnanost	5,1 % (prosinec 2017)[7]
Průměrná hrubá mzda	49 693 RUB (2020)[8]
Index snadnosti podnikání	40. místo (2017)[9]
Zahraničí
Hrubý zahraniční dluh	529,6 mld. USD (2017)[10]
Veřejné finance
Veřejný dluh	10,6 % HDP (2017) [11]
Rating	BBB-/A-3 pozitivní (S&P)[12] Ba1 stabilní (Moody's)[13] BBB- stabilní (Fitch)[14]

Ruská ekonomika je ekonomikou smíšeného typu silně závislou na využívání bohatých přírodních zdrojů a rozsáhlém zbrojním průmyslu. Značná část příjmů je realizována ve státem vlastněných nebo kontrolovaných strategických odvětvích. Velká rozloha Ruska je důležitým určujícím faktorem jeho hospodářské činnosti, přičemž některé zdroje odhadují, že se v Rusku nachází více než 30 procent světových přírodních zdrojů.^[15][16][17] Světová banka odhaduje celkovou hodnotu ruských přírodních zdrojů 75 bilionů dolarů.^[18][19]

V 90. letech 20. století prošla výraznou transformací centrálně plánované ekonomiky bývalého Sovětského svazu na ekonomiku tržního hospodářství. V rámci tohoto procesu proběhla rozsáhlá privatizace mnoha odvětví průmyslu včetně těžařství a stavebnictví a dále i zemědělství, bankovnictví, pojišťovnictví a mnoha odvětví služeb. Do určité míry se privatizace postupně týkala i energetiky, nikoliv však zbrojního průmyslu.

Rozpad Sovětského svazu v roce 1991 a s ním spojené hluboké změny v podmínkách hospodaření však přivedly ruskou ekonomiku do období hospodářské recese trvající až do roku 1999. Následný výrazný ekonomický růst byl do jisté míry ovlivněn růstem cen surovin na světových trzích, doprovázeným zvýšením ruského exportu ropy a zemního plynu do evropských zemí. Přispěly však k němu politická stabilizace tohoto rozsáhlého státu a důslednější hospodářská politika. Období růstu bylo přerušeno globální ekonomickou krizí v roce 2008 a poklesem cen surovin. To mělo negativní dopady na indexy ruského akciového trhu, oslabení rublu, zvýšení nezaměstnanosti a snížení přílivu kapitálu do ruské ekonomiky.^[20]

Po krátkém propadu v letech 2008–2009 pokračovala od roku 2010 další fáze růstu ruské ekonomiky, ovšem jeho hodnoty již nedosahovaly úrovní z let 2000 až 2007. Od roku 2012 bylo zřetelné zpomalování, a to i přes vysokou úroveň cen surovin, která přetrvávala až do poloviny roku 2014.^[21] Mezi lety 2008 a 2013 byla Moskva opakovaně označována jako město s nejvíce miliardáři.^[22] Rusko mělo k roku 2017 šestý největší HDP měřený paritou kupní síly na světě.^[23]

Po anexi Krymu Ruskou federací a následném propuknutí ukrajinské krize v roce 2014 byla ruská ekonomika postižena mezinárodními sankcemi. Současně s tím došlo k výraznému poklesu cen ropy a zemního plynu na globálních trzích, přičemž souběh těchto vlivů způsobil nestabilitu kurzovního vývoje rublu a pokles příjmů ruského státního rozpočtu.^[24] Tyto vlivy také přispěly k propadu ruského HDP. Zatímco roce 2014 činil růst HDP +0,6 %, v následujícím roce 2015 došlo k propadu o 2,8 %. V roce 2016 poklesl ruský HDP o 0,2 %. Pro rok 2017 očekávala Světová banka mírné oživení hospodářské činnosti a vzrůst ruského HDP o 1,5 %.